„A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.“ Bible, List Římanům 12,2
Dnes je to přesně rok a den, co jsem začala psát tento blog. Proto mi dovolte shrnout, co jsem se za tuto dobu naučila, v čem jsem zažila nutnost změny a možná i toho, v čem stále padám. Úvodem je nutné říct, že poslední rok byl rokem velkých změn – od těch viditelných na první pohled, po ty drobné, které sám jedinec sotva postřehne.
Co se tedy změnilo?
- Přestěhovali jsme se z Prahy na vesnici.
- Změnili jsem sbor (kvůli stěhování a změna je stále v procesu).
- Začala jsem pracovat v druhé práci a tedy na plný úvazek.
- Díky postrčení z mnoha stran se učím pojmenovávat věci, které mi vadí a říkat je lidem, kterých se týkají.
- Zjistila jsem, co to znamená, vzdávat se svých přání a snů a spoléhat na Boha.
- Už vím, že změna prostředí není „samospásná“ – čekala jsem, že po přestěhování na vesnici budu automaticky trávit více času nad Biblí a v modlitbách. Není to tak.
- Díky Boží milosti se značně zlepšil můj vztah s bráchou, ségrou i rodiči.
- Učím se prosit o odpuštění.
- Učím se trpělivosti.
- Stále se učím být svému muži pomocí jemu rovnou.
Těch změn je mnohem, mnohem více. Řadu z nich ještě ani neumím pojmenovat. Přesto mohu směle a čistým svědomím tvrdit, že nic z toho by se nestalo, pokud bych neznala Hospodina, jeho syna Ježíše a nebyla plná Ducha svatého. Ani si nechci domýšlet, kde bych bez nich byla. Ale to již vím mnoho let :).
A proto ti, Otče můj nebeský, z celého srdce děkuji za milost, díky které tě mohu poznávat, za oběť tvého syna, jehož smrt i vzkříšení si nyní připomínáme, za Ducha svatého, díky kterému se ti můžeme stále více přibližovat.
Amen.
Být Boží ženou 
Zanechat odpověď