Bezdrátové dítě

„Svými zázraky ohromuješ celý svět, od východu k západu jásot působíš.“ (Žalmy 65,9)

Byla jsem těhotná, bříško rostlo, miminko začínalo kopat. Radost a těšení se prostupovalo můj i manželův život. Ve 20. týdnu na „velkém“ ultrazvuku se však doktorům na miminku něco nelíbilo a poslali nás na kvalitnější pracoviště. Zde potvrdili, že ledviny miminka nejsou v pořádku a že jeden močovod je hodně rozšířený a doporučili mi rodit v Motole, aby byla zajištěna kvalitní postnatální péče a já byla ve stejné nemocnici. To pro mě bylo nejhorší, protože jsem nikdy nechtěla rodit ve velké nemocnici, nemám ráda to prostředí.

Na všechny další kontroly jsem pak už chodila jen do Motola. Podle prenatálních ultrazvuků a konzultace s doktorem, který se tomuto věnuje, bylo jasné, že po narození se provedou dvě vyšetření ještě dřív, než půjdeme domů. Dál bylo rozhodnuto, že nesmím přenášet, takže byl daný termín vyvolání porodu.

Termín se blížil a my s manželem byli nervózní z toho, jak zvládneme dojet do Motola včas. Tento náš strach vyřešilo miminko – počkalo až na termín vyvolání. A pak nás nechalo dalších 12 hodin čekat, než se vymění denní a noční služba. Nechápala jsem, proč porod nepostupuje rychleji. Teď už to vím. V noci měla službu úžasná porodní asistentka, která povzbuzovala už jen svou přítomností. Můj strach z velkých neosobních nemocnic byl i díky ní přetaven ve velké požehnání.

Po krásném porodu však přišel šok. Hned druhý den lékaři rozhodovali o tom, kdy naše miminko podstoupí první operaci. Stav močových cest byl horší, než se čekalo. A tak se naše miminko ocitlo pět dní po narození poprvé v narkóze a na operačním sále. Od tohoto dne měl moč vyváděnou přímo z ledviny.

Z oddělení šestinedělí nás přesunuli na kojenecké. Zde jsme čekali na kontrolní ultrazvuk. Ten však nepřinesl požadované odpovědi a miminko bylo objednáno na magnetickou rezonanci – za tři týdny! Zde se opět projevila Boží milost, protože se uvolnilo místo a vyšetření bylo hotové za pár dní a my čtrnáct dní po porodu mohli jít na chvilku domů.

Proč na chvilku? Protože hned další týden čekala miminko cystoskopie (kamera do močového měchýře). Toto vyšetření se normálně provádí až od tří měsíců věku kvůli velikosti kamery, která dřív neprojde močovou trubicí. Naše miminko se však narodilo dost velké na to, aby mohlo toto vyšetření podstoupit ve třech týdnech. Další požehnání.

Po tomto zákroku nás čekala chvíle klidu a společného sžívání se. Výsledky z magnetické rezonance ukazovali potřebu operace, ještě před ní však bylo potřeba provést funkční vyšetření ledvin. To proběhlo, když byly miminku dva měsíce.

Po všech těchto vyšetřeních byla konečně kompletní diagnóza: zdvojená ledvina, extrémně rozšířený močovod (nemá být vidět, tenhle má cca 2-3 cm v průměru a klikatí se přes celé bříško sem a tam jak další střeva), rozšířené ledvinné pánvičky, ureterokéla („výrůstek“ močovodu v močovém měchýři), možný oboustranný reflux (zpětný tok moči z močového měchýře do močovodu). Operace nutná.

Po minulé zkušenosti jsem měla asi větší problém s tím, že jdeme opět do nemocnice, než že jde mé dítě na operaci. Děsila mě představa, že opět budu na pokoji já, moje dítko a další dvě neustále plačící miminka bez maminek. A i tentokrát se stal zázrak – po celou dobu pobytu jsme měli pokoj sami pro sebe. V době, kdy bylo miminko na JIP jsem měla k dispozici pokoj pro kojící matky přímo na patře – opět sama pro sebe.

Během pobytu v nemocnici jsme od personálu slyšeli, jak rychle se miminko ze všeho zotavuje (na JIPu měl být tři dny, nebyl tam ani 48 hodin), jak je klidné, jak vše zvládá. Lékaři byli překvapeni, že i přes tak velké anatomické změny jsou ty fyziologické vlastně nulové (ledviny fungují jak mají). Pooperační kontrola dopadla lépe, než ošetřující lékař očekával…A my tak po třech měsících máme doma miminko, které nemá v těle žádnou hadičku ani drátek a které v budoucnu na žádnou operaci nemusí.

Možná v tom všem někdo vidí souhru náhod, štěstí, osud. Jiný zase nevyslyšené modlitby za uzdravení. Není to ani jedno. Každý okamžik byl naplánován naším nebeským Otcem, kterému patří naše chvála a dík. Bůh byl s námi na každém kroku a miminko uzdravil. To díky němu zažíváme tak požehnané období.

BŮH JE DOBRÝ!

Amen.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

Nahoru ↑

%d blogerům se to líbí: