Jako nemluvně

Přinášeli mu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. Když to učedníci viděli, zakazovali jim to. Ježíš si je zavolal k sobě a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží. Amen, pravím vám, kdo nepřijme království Boží jako dítě, jistě do něho nevejde.“

Bible, Evangelium podle Lukáše 18, 15-18

Tato pasáž z Bible je celkem známá. Hlavně ta poslední věta o tom, komu patří Boží království. Děti vyrůstající v křesťanských rodinách se s ní s velkou pravděpodobností seznámí už v nedělní škole. Co si z toho ale vezmou? Jak si to vyloží?

Já sama jsem toho příkladem. Ani jako dospělá jsem nechápala, v čem spočívá to přijetí Božího království jako dítě. Vždyť jsem se úderem osmnáctých narozenin snad zas tolik nezměnila, ne? Pořád se modlím, čtu Bibli, chodím na shromáždění, atp. Radši jsem se významem těch veršů přestala zaobírat.

A pak jsem se stala matkou. Chovala jsem novorozené miminko a slovo „nemluvně“ mě praštilo do očí. Vždyť ten význam je tak jasný! Nemluvně totiž přijímá rodiče takové, jací jsou. Bere věci, tak jak jsou. Ano, někdy se vzteká, ale nic s tím nezmůže. Pokud ho máma nenakojí, je o hladu. Pokud nepřebalí, samo to nezvládne. Je naprosto závislé na péči svých rodičů, je jim vydáno na milost a nemilost.

A stejný postoj máme mít my k Božímu království, resp. k Bohu. Od něho máme očekávat pomoc, když „potřebujeme přebalit“. Jemu máme bezmezně důvěřovat v tom, že se o nás vždy postará. Že nás nenechá čekat déle, než je nutné. Jemu máme prokazovat svou radost a lásku celým svým bytím, jako to dělají nemluvňata, když zahlédnou své rodiče.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

Nahoru ↑

%d blogerům se to líbí: