Vyskytne-li se u tebe v některé z tvých bran, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, muž nebo žena, kteří by se dopustili toho, co je zlé v očích Hospodina, tvého Boha, přestoupili by jeho smlouvu…
Bible, Deuteronomium 17,2
A je to tady. Zase. Hospodin jedná se svým lidem na rovinu. Žádné poznámky pod čarou nebo miniaturní písmo. Prostě jasně dané podmínky uzavírané smlouvy. Požehnání i prokletí. Jasně daná pravidla.
A Ježíš to vše přišel naplnit. Jeho narozením, smrtí, vzkříšením a nanebevstoupením nebyl Zákon zrušen, ale naplněn. On rozšířil možnost přidat se ke smlouvě mezi Bohem a jeho lidem na všechny pronárody, i na mě. A to jak požehnání, tak prokletí.
Jestliže jsem se rozhodla tuto smlouvu přijmout, musím s tím počítat. Musím počítat s tím, že si mě Hospodin bude nárokovat a že bude vyžadovat mou poslušnost, můj čas, mou čistotu, svatost i oddělenost. A pokud se mi to nelíbí, musím počítat s předem známými důsledky.
Líbí se mi to? Ne vždy. Chce se mi plnit mé závazky? Ne vždy. Stojí mi ta smlouva s Bohem za to? Ano, rozhodně ano. A tak se i dnes, opět, rozhoduji odevzdat svůj život Hospodinu. Protože ta požehnání, která mi slibuje, jsou daleko větší než to, čeho se vzdávám.
Být Boží ženou 
Zanechat odpověď