Když totiž vystupoval plamen z oltáře k nebi, vystoupil v plameni z oltáře i Hospodinův posel. Jak to uviděli Manóach a jeho žena, padli tváří k zemi.
Bible, Soudců 13,20
Chtěla bych to zažít. Chtěla bych vidět Hospodinova posla a mluvit s ním. Nebo ho alespoň vidět a slyšet.
Jediné, co mě odrazuje, jsou souvislosti, v jakých se Boží poslové lidem Bible zjevovali. Dá se říci, že vždy jejich zjevení bylo předzvěstí velké životní změny. Sáře se narodil syn, ačkoli už byla stará a dost možná už se na výchovu ani necítila. Nebo se narodil Samson, jehož rodiče měli přesné a přísné instrukce, v čem ho vychovávat a k čemu ho vést. Izajáš si byl vědom, že si nezaslouží dál žít, a byl povolán za proroka (což mimochodem nebyla nějaká pohádka, ale dost tvrdý život). Marie otěhotněla před svatbou a Josef věděl, že prvorozený syn není jeho.
To všechno jsou ve výsledku nic moc situace. A já vlastně ani nevím, zda bych chtěla takto velkou změnu zažít. A tak jsem vděčná za to, že ke mně Hospodin mluví jinými způsoby – skrze Bibli, druhé lidi, sny… Pokud někdy uzná, že je potřeba za mnou poslat svého posla, vím, že mě bude čekat velká změna. A tak se mohu pouze modlit, abych byla připravena jeho posla poznat, přijmout a přijmout i zprávu, kterou mi přinese.
Být Boží ženou 
Zanechat odpověď