Nato jí její muž Elkána odpověděl: „Učiň, co pokládáš za dobré. Zůstaň, dokud ho neodstavíš. Kéž Hospodin utvrdí své slovo!“ Žena tedy zůstávala doma a kojila svého synka, dokud ho neodstavila.
Bible, 1. Samuelova 1,23
Wow. Ještě jednou wow. Já nemám slov.
Vidíš, co udělal Elkána? Chana v modlitbě slíbila Bohu, že pokud jí dá syna, ona mu ho zasvětí po celý jeho život – odevzdá ho knězi, aby z něj daleko od domova vychoval také kněze. Elkána u toho nebyl. Neslyšel tento slib, a tak ho podle zákona mohl zrušit, nedodržet. Ale on to neudělal. Naopak – ještě ji podpořil a požádal Hospodina o dodržení slova!
Chápeš to? Já ne. Já si jen uvědomuji, jak malá je má víra a má oddanost Hospodinu. Takový respekt a úcta ze strany Elkány, že podpoří Chanin slib, ačkoli ho stojí syna. Chanina oddanost Bohu, která je silnější než mateřský instinkt nepustit dítě z dohledu.
V mých očích jsou Elkána s Chanou hrdinové víry, vzory hodné následování. Ne proto, že slíbili Hospodinu syna, ale proto, že ten slib dodrželi. A byli v tom spolu. Elkána a Chana dali syna Hospodinu. Ne jen Chana. A Hospodin se ke splněnému slibu přiznal…
Být Boží ženou 
Zanechat odpověď