2. Samuelova 14,5

Král se jí zeptal: „Co je ti?“ Ona odvětila: „Ach, jsem ovdovělá žena, muž mi zemřel.“

Bible, 2. Samuelova 14,5

Ovdovět. Situace, která mě sem tam straší ve snech. Situace, na kterou si vzpomenu vždy ve dnech, kdy manžel odjede, aby byl chvíli sám s Bohem. Situace, která v době krále Davida byla běžnou součástí života mnoha rodin.

Osobně mám pocit, že je to životní situace, na kterou se pozapomíná. Že je to stav, který mám automaticky spojený se stářím. V mém okolí je v současné době jediná mladá vdova, jediný malý polosirotek. S pojmem matka samoživitelka si spíše spojím ženy po rozchodu/rozvodu než ženy-vdovy. A přesto tu jsou.

Jak s nimi jednat? Jak s nimi mluvit? Mohu se jich vůbec ptát, jak se se situací vyrovnávají, jak se jejich muž jmenoval? Na co vzpomínají? Nebo je to tabu? Babičky se zeptám, jde přece o dědu. Ale mladé vdovy? A jejího syna?

Absolutně netuším. Mohu se jen modlit za Boží moudrost, laskavost, citlivost a lásku. Víc udělat neumím.

A co vy? Máte nějakou radu? Zkušenost?

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

Nahoru ↑

%d blogerům se to líbí: