Jób 2,9

Jeho žena mu však řekla: „Ještě se držíš své bezúhonnosti? Zlořeč Bohu a zemři.“

Bible, Jób 2,9

Já (…..) odevzdávám se tobě (…..) a přijímám tě za manžela(ku). 
Slibuji ti věrnost v časech dobrých i zlých, ve zdraví i nemoci, v hojnosti i nedostatku. 
Chci tě milovat a ctít po celý svůj život, dokud nás smrt nerozdělí. 
K tomu ať mi pomáhá Bůh.

Toto nebo něco velice podobného jsem slíbila svému muži v den svatby. S něčím podobným jistě vstupovala do vztahu s Jóbem i jeho žena. Dokud se Jóbovi dařilo, stála při něm. Pak z ničeho nic přišel o dobytek, domy, děti, zdraví,… ženu. Ta, která měla stát při něm, ho navádí ke smrti.

Ale,… opustila ho? Nebo jen byla v takové krizi, že sama nevěděla, co dělat, a smrt se jí zdála nejlepším řešením? Nevím. Bible o ní dále nemluví. Čím jsem si ale jistá, je to, že by bylo v této situaci lepší mlčet než navádět druhého ke zlořečení Bohu. Že v řadě situací je lepší mlčet a jen s druhým být než plácnout nějakou hloupost.

A čím si jsem také jistá? Že já moc mlčet neumím a musím se to učit. K tomu ať mi pomáhá Hospodin. Amen.